|
|
Jak se mi tam žilo? Životní styl v domově pro seniory: autoetnografie života v domově pro seniory
MATOUŠKOVÁ, Lenka
Diplomová práce s názvem Jak se mi tam žilo? Životní styl v domově pro seniory: autoetnografie života v domově pro seniory byla zaměřená na popis života z mého pohledu v Domově sv. Alžběty. Teoretická část obsahuje demografii stárnutí populace v České republice se zaměřením na Jihomoravský kraj z důvodu lokality, kde byl proveden výzkum. Dále zde ve zkratce specifikuji pojmy související s diplomovou prací jako je gerontologie, geriatrie, domov pro seniory, kvalita života a další. Dále zde popisuji životní styl se zmínkou životního stylu seniorů. V praktické části byly uvedeny výsledky, které jsem získala z kvalitativní analýzy. Cílem práce bylo zjistit, jak se žije v pobytovém zařízení domov pro seniory z mého pohledu v rámci autoetnografie. Byla zvolena kvalitativní strategie, metoda autoetnografie, analýza dat, získané materiály, fotografie, pozorování. Výsledky byly analyzovány kódováním v programu Atlas.ti. Zaznamenávala jsem denní režim a veškeré aktivity, které jsem v rámci povinné praxe měla. Tyto záznamy jsem dále zakódovala a zaznamenala do diagramu a kódy následně popsala s odkazem na denní záznamy. Text byl doplněn o fotodokumentaci z běžného dne v domově pro seniory. Součástí příloh je seznam kategorií a kódů použitých pro tvorbu diagramů, přepsané denní záznamy z průběhu pobytu. Výsledky ukázaly, že nejvíce na mě působila izolace, která ovlivňovala mé chování a prožívala jsem spoustu negativních pocitů. Dále stravování, kdy se podávala masitá jídla, což pro mě jako vegetariánku, bylo někdy náročné. Těžce jsem vnímala svůj odchod ze zařízení, protože jsem zde trávila spoustu času a stala jsem se součástí týmu. Byla jsem nadšená z volnočasových aktivit a bohatého programu, který je klientům nabízen. Těchto aktivit jsem se aktivně zúčastňovala.
|
|
|
Sociální sítě jako studna inspirace nebo strašák pro sebevědomí - Jaký dopad může mít Instagram na vnímání body image
Pařízková, Veronika ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Problematika ideálu krásy prezentovaného v médiích je celosvětovým zkoumaným fenoménem už několik desítek let. S nástupem digitálních médií se však zájem o zkoumání této problematiky ještě více rozšířil a výzkumníci přichází k novým poznatkům a závěrům. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Čím dál tím častěji se však setkáváme s diskrepancí mezi reálným a ideálním tělem, která mnohdy vede k patologickým stravovacím návykům, jež překlenou do poruch příjmu potravy nebo k excesivnímu cvičení. Předmětem této diplomové práce, kterou si neodvážím označit za čistou autoetnografii, ale spíše kvalitativní výzkum využívající vlastní sebereflexi, je přinést do otázky účinku médií v oblasti vnímání vlastního body image nový vhled. Skrze hloubkové rozhovory, které podrobně popisují vlastní zkušenost s různými formami poruch příjmu potravy a vedou k zamyšlení se nad jejich vznikem, průběhem i aktuálním stavem ve vztahu k užívání sociální sítě Instagram, jsem se jako autorka publikace setkala velmi často s podobnými poznatky i přes zcela odlišné příběhy a formy diskrepance. Základním přínosem celého výzkumu je v prvé řadě zjištění, že ani jedna z respondentek nepotvrdila Instagram jako spouštěč nemoci, spíše ho označují za nátlakový a škodlivý v momentě,...
|
|
| |
|
|
5 minut slávy jedné písně
Merta, Vladimír ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Osvětluji kriticky různé "řezy" fenoménem českého folku. V émické části práce uvádím chronologicky aspekty, určující můj vývoj písničkáře z pohledu autora, posluchače a represivních orgánů. Městský folk se vyvinul z folkového revivalu. Protest song byl hlas neoficiální, subversivní kultury. Sebe-výzkum zúčastněného pozorovatele dokládám výběrem textů, fotografiemi, dokumenty a průběžně vznikajícími úvahami. Sleduji generační posun senzibility, komercializaci, prolínání undergroundu a folklorní inspirace našeho folku. Zmiňuji roli genů, kulturních memů, snů, podvědomí a imaginaci, kterou folkaři čelili totalitě. Dnešní folk nezemřel-přelévá se do nových žánrů, vystavených vlivu komodifikace kulturního průmyslu.
|
|
|
Sebereflexe vlastní mediální zkušenosti s chytrým telefonem jako rozvoj mediální gramotnosti: autoetnografie
Veberová, Klára ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Předmětem této autoetnografie je sebereflexe vlastních mediálních zkušeností, které dennodenně zažívám s chytrým telefonem. Cílem práce je objevit svoji intimní a individuální mediální zkušenost a zjistit, jak tato odborná sebereflexe může vést k rozvoji mediální gramotnosti. Současná doba i společnost se kvůli technologickému vývoji mění čím dál tím rychleji, a proto je třeba se těmto změnám přizpůsobovat individuálně po celý život. První část práce tak popisuje teoretická východiska týkající se mediální gramotnosti a sebereflexe v kontextu postmoderní doby, současného přístupu k mediální výchově, konceptu dynamického celoživotního vzdělávání (lifelong learning) a nových, transformativních kompetencí potřebných pro spokojený život ve 21. století. Druhá část práce objasňuje kvalitativní metodický postup autoetnografie a sběr dat, který probíhal po dobu šesti měsíců skrze sebereflektivní deník. Závěrečná část práce odkrývá tematické kategorie ze získaných dat, ve kterých jsem rozklíčovala, že chytrý telefon pro mě znamená především jistotu, zdraví, rozpolcenost, seberealizaci, ale celkově uspokojení těchto potřeb. Zároveň se ukázalo, že je potřeba dalších výzkumů v oblasti sebereflexe, akcentující kognitivní, emociální a behaviorální procesy u jedince, a jejího vlivu v rozvoji mediální gramotnosti.
|
|
|
Access to sexual healthcare is a feminist issue: Analysis of queer- friendliness and accessibility of STI testing clinics in Berlin, Germany
Vymlátilová, Anna ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou přístupnosti sexuální zdravotní péče pro queer femmes, a specificky se zaměřuje na současnou situaci přístupnosti venerologických klinik v Berlíně. Psána v rámci na konstruktivistickém paradigmatu, tato práce je založena na intersekcionální feministické teorii, postkoloniálních studiích a disability studies. Autorka využívá autoetnografického výzkumu s cílem prozkoumání a recenzování místních venerologických klinik pomocí popisování vlastních zkušeností, doplněným dotazníky a rozhovory. Sdílením intimní detaily svých vlastních návštěv klinik, během nichž byla autorka testována nebo léčena na sexuálně přenosné infekce, se autorka pokouší o tzv. "queering" akademické praxi, a představení více přístupné a vysoce osobní akademické práce, která vyzdvihuje subjektivitu a pozicionalitu výzkumníka_ce. Kromě představení výsledků výzkumu tato práce také nabízít možná řešení jak zajistit, aby sexuální zdravotní péče byla přístupnější pro queer femmes, a zahrnuje autorčiny "sex educator" plány. Klíčová slova: sexuální zdravotní péče, pohlavně přenosné choroby, queer femmes, sexuální zdraví, autoetnografie, venerologie
|
|
|
Ayahuascový neošamanský habitus v ČR aneb co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem
Herrmann, Natanael ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem, respektive jaký specifický ayahuascový neošamanský habitus musí člověk nabýt, aby mohl být považován za neošamana a byl schopen provozovat ayahuascové rituály. K tomu jsou použity metody karnální etnografie a autoetnografie. Ayahuascové rituály jsou zasazeny do širší antropologické teorie přechodových rituálů a v rámci karnální etnografie se zkoumají metodou pozorovaného zúčastnění, přičemž jsou též využity polostrukturované rozhovory s neošamany. V rámci autoetnografie autor zakoušel neošamanský habitus sám na sobě, což mu umožnilo lehce nahlédnout do jinak nepřenositelné struktury neošamanského habitu. Na základě výzkumu se ukázalo, že pro ayahuascový neošamanský habitus jsou klíčové tři základní roviny, tedy rovina "extatická", "didaktická" a "materiální" avšak jejich formy jsou u každého neošamana rozdílné, což mají na svědomí jejich specifické životní trajektorie. Výsledný rituál je pak produktem specifické brikoláže každého neošamana a mísí se v něm prvky a techniky různých tradic a kultur. Klíčová slova šaman, šamanismus, neošaman, neošamanismus, ayahuasca, habitus, karnální etnografie, autoetnografie, rituál, přechodový rituál
|
|
|
Hodinkohled: Etnografie uživatelské zkušenosti s Apple Watch
Zavoral, David ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato práce staví na etnografii uživatelské zkušenosti s chytrými hodinkami Apple Watch a zabývá se jejími propojeními s brandingovou strategií Applu v podobě reklamního diskurzu oficiální webové stránky výrobce, výroční zprávy o dodavatelské zodpovědnosti (2019) a klientských přednášek Today at Apple pořádaných v Apple Storech. Použitý analytický rámec vychází ze sociomateriálních přístupů a především z konceptu metody-asambláže (Law, 2004) a feministické kritiky ANT, jež mi umožňují přistupovat ke korporátním praktikám jako k procesům zjednávání singulární a koherentní komerční skutečnosti. Cílem této studie je prozkoumat možná propojení mezi uživatelskou zkušeností s Apple Watch a korporátní brandingovou strategií vytvářející specifické komerční skutečnosti, na jejichž základě se společnost Apple snaží začlenit ostatní lidské i nelidské aktéry do vlastní korporátní sítě. Tato práce se rovněž soustředí na vznikající nejistoty a kontroverze, které jsou nedílnou součástí utváření koherentní brandingové strategie. První kapitola využívá sémiotické analýzy inspirované Woolgarovým (1990) termínem morální univerzum. V druhé kapitole se vydávám za rámec výhradně uživatelských komerčních sdělení a zabývám se výroční zprávou Applu, která pojednává o dopadech výrobních procesů na lidská práva zaměstnanců a...
|
|
|
Stávat se poutníkem: Pouť jako proces konstrukce poutnického těla
Picková, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou nejmasovější evropské náboženské pouti do Santiaga de Compostela, která je zde užívána jako případová studie k ilustraci toho, jakým způsobem poutníci rozumí své zkušenosti. Skrze analýzu autoetnografického deníku a devíti rozhovorů s dalšími poutníky chci ukázat, že pouti se dá rozumět jako procesu konstrukce poutnického těla. Proces "stávání se poutníkem" probíhá pomocí různých poutnických strategií (například chůze, askeze, oddělení, samota, sdílení nebo víra), které jsou hlavním předmětem analýzy. Tento habitus, nebo spíše "technika těla" (Mauss 1968) může být během pouti naučena a užívána v běžném životě po skončení pouti. Poutnické tělo se tak stává ucelenou vtělenou schopností, stávající se z fyzické, duchovní, duševní a sociální dimenze, kde každá z dimenzí vychází z dimenze prožívání pouti samotné. Tímto přístupem ke zkoumání pouti chci ukázat, že pouti lze porozumět jako zkušenosti fyzického těla s transcendentálním přesahem, zaměřené především na individuální prožitek, ovšem konstruované v přátelském prostředí poutnických communitas, představené Victorem Turnerem (Turner 2004). Přesah této zkušenosti po skončení pouti i její podoba je též předmětem analýzy.
|
|
|
Spánek v náruči antropologie: sociální a kulturní kontext zúženého vědomí
Šťastná, Hana ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato práce se věnuje fenoménu spaní a jeho variantám. Je výsledkem dlouhodobého terénního výzkumu a zúčastněného pozorování. Bazálním terénem se mi stala půda spánkové laboratoře, ze které ale volně vystupuji i do jiných oblastí. Čerpám nejen z mnoha rozhovorů a pozorování, přidávám reflexi vlastní tělesné zkušenosti ať už s rozličnými spánkovými režimy, tak jako objektu i vykonavatele spánkové medicíny. Metodami kvalitativního výzkumu mapuji oblast spánku ve smyslu sociálního konstruktu, jeho zakotvení jako hodnoty a snažím se poznat, do jaké míry je spánek jako konstrukt ovlivnitelný. Zaměřila jsem se na otázku, jakou hodnotu pro nás v současnosti spánek představuje, a jak společnost a působení doby může spánek formovat. Zkusila jsem se dívat i naopak. Zjistit, jestli je spánek natolik rezistentním fenoménem ze své biologické podstaty, že tyto tlaky dokáže odrazit nebo alespoň mírnit. Teoretickou oporou a výchozí perspektivou mi byla medicínská antropologie, využívám koncept biomoci a rizikové společnosti a metodologii karnální antropologie. Fenomén spánku a dalších stavů zúženého vědomí, které jsou pokládány za pasivní a neproduktivní, považuji pro jeho nenápadnost a skrytost za "špióna", který může poskytnout svědectví o významech a postojích a umožní nám tak nahlédnout na realitu z odlišného...
|
host ::
RSS.